Vliv omega-3 mastných kyselin na poruchu autistického spektra (PAS)

Život dětí je plný dobrodružství a překážek. Děti s poruchami autistického spektra se s nimi vypořádávají mnohem obtížněji, proto se jim snažíme pomoci nejen speciálním vzděláním, ale také doplňkovými a alternativními terapiemi. Tento článek popisuje použití omega-3 mastných kyselin, jedné z nejčastěji používaných terapií tohoto typu.

O AUTIZMU

Autizmus je pervazivní vývojová porucha. To znamená, že zasahuje celou osobnost, provází člověka často celoživotně. Je to komplexní porucha osobnosti, která ovlivňuje mnoho oblastí chování a schopností dítěte. Nejvýrazněji ovlivňuje vývoj sociálních a komunikačních dovedností, a to i u jednotlivců, u kterých je zdravá neverbální inteligence. Stále existují přísné vzorce chování, nutkavé vzorce zájmu a rutiny. Mohou být pozorovány rigidní vzorce chování, kompulzivní vzorce zájmu a rutiny. (1) V některých případech lze již v prvních měsících pozorovat neobvyklý vývoj dítěte, v jiných se příznaky rozvíjejí až ve druhém nebo třetím roce života. Již vyvinuté sociální a komunikační dovednosti mohou být ohroženy. (2)

V dnešní době je speciální vzdělávání primární léčbou poruch autistického spektra (PAS).

Léčebné metody a techniky se primárně soustřeďují na chování, ale s jejich pomocí mohou být sníženy některé sekundární problémy spojené s autismem (3)Sociální a komunikační poruchy jsou ve většině případů obtížnější zvrátit.

Ačkoli bylo provedeno mnoho studií v oblasti autizmu, základní příčiny této vývojové poruchy jsou dodnes „skryté“. Věříme, že genetické faktory, faktory prostředí a faktory ovlivňující fetální a postnatální vývoj hrají roli ve vývoji autizmu. Během těhotenství byla podvýživa, virové nebo bakteriální infekce matky také predispozičním faktorem.

Autizmus je porucha mozku. Mozek je energeticky nejnáročnější lidský orgán, takže výživa a stav výživy na něj mají důležitý vliv. Správná výživa tedy může být terapií.

Tři studie u dětí s autismem dospěly k závěru, že hladiny omega-3 mastných kyselin u těchto dětí byly nižší než v kontrolní skupině (4) (5) (6), zatímco ve čtvrté nebyly zjištěny žádné rozdíly (7). Na základě toho se můžeme domnívat, že doplnění omega-3 mastných kyselin může vést ke zlepšení symptomů, uvolněnějšímu chování, snížení frustrace a nutkavého chování.

Pravděpodobně díky tomuto jsou omega-3 mastné kyseliny jednou z nejčastěji používaných doplňkových a alternativních terapií autismu, které užívá dle záznamů 28,7% dětí s autizmem (8). Jejich užitečnost v mozku je velmi závislá na jejich kvalitě a jejich ideálním příjmu v poměru 5 (omega-6): 1 (omega-3) a v mnoha případech může být přítomnost nízkých omega-3 mastných kyselin spojena s poruchami.

Několik příkladů na pozitivní vliv omega-3 mastné kyseliny u dětí s autizmem

  • V roce 2008 bylo 30 autistických dětí v Egyptě léčeno po dobu 3 měsíců kombinací omega-3 mastných kyselin (240 mg DHA + 52 mg EPA denně) a omega-6 mastných kyselin (68 mg) a vitaminu E. Z 30 dětí se 20 zlepšilo v kvalifikační stupnici autizmu u dětí.Celkově ale nebyla ukázána průměrná změna pro 30 dětí. (9)
  • Další studie zahrnovala 22 dětí léčených denně tobolkami obsahujícími 247 mg omega-3 mastných kyselin po dobu 90 dnů. Autoři uváděli statisticky významné zvýšení v každé dílčí stupnici hodnocení základního jazyku a studijních dovedností.Nezpracované údaje však nebyly předloženy (10).
  • Případová studie se zabývala jedenáctiletým dítětem s diagnostikovaným autizmem ve věku 2,5 roku a problémy s úzkostí a s úzkostí spojenými nutkavými rituály. Jako doplňková terapie dostal denně 3 g rybího oleje (obsahujícího 540 mg EPA). Rodiče a klinický lékař hlásili úplné zmírnění úzkosti a vzrušení po jednom týdnu a zlepšení bylo stabilní při kontrole po 8 měsících (11).
  • Ve 12ti týdenní otevřené studii byla účinnost doplňování mastných kyselin omega-3 studována u 41 dětí a dospívajících (36 chlapců a 5 dívek, průměrný věk = 11,66) s poruchou autistického spektra (PAS). Během léčby účastníci prokázali pozoruhodná zlepšení škály sociální reaktivity(P <0,01) a škály kontrolního seznamu chování dětí (P <0,05). Hladiny mastných kyselin v krvi vysoce korelovaly se změnami symptomů PAS. Doplnění omega-3 mastných kyselin se zdá být dobrou alternativou a nezpůsobilo žádné vážné vedlejší účinky (12).

Případové studie bohužel nemají kontrolní skupinu, takže není jasné, zda se podobní pacienti (nebo stejní pacienti) bez zásahu zlepšili. Protože příznaky PAS se u dítěte často mění denně nebo týdně, může být obtížné zjistit, zda doplňková terapie vedla ke zlepšení (13).

O OMEGA-3 MASTNÝCH KYSELINÁCH

Omega-3 mastné kyseliny jsou polynenasycené mastné kyseliny, které se vyskytují ve třech hlavních typech v lidské výživě: ALA (kyselina alfa-linolenová), DHA (kyselina dokosahexaenová) a EPA (kyselina eikosapentaenová).

Ukázalo se, že mozková i nervová tkán obsahují ve vysoké koncentraci DHA a testy ukazují, že mastné kyseliny jsou nezbytné pro fungování a vývoj nervového systému (14). Četné studie naznačují, že konzumace potravin obsahujících omega-3 mastné kyseliny může mít potenciální neuroprotektivní účinek (chrání neurony, zpomaluje jejich poškození)

DHA a EPA se nacházejí v mořských plodech, zatímco kyselina omega-6 linolová (LA) a omega-3 alfa-linolenová (ALA) se nacházejí v rostlinných produktech, olejích a obilných výrobcích. ARA (kyselina arachidonová - složka buněčné membrány), EPA a DHA se nacházejí v masech a rybách, před narozením jsou přijímány z těla matky. Je zajímavé, že ryby neprodukují EPA a DHA, oleje jsou syntetizovány jednobuněčnými mořskými organismy, které ryby konzumují (15).

Zvýšení spotřeby potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny může nahradit ARA a DHA v membráně mozkových buněk.

Jiné studie dospěly k závěru, že mozek dítěte potřebujev posledním trimestru těhotenství a v prvních měsících života vysoké množství omega-3 mastných kyselin (16) (17).

O MIKROBIOMU

Výživa a imunologie během těhotenství ovlivňují nejen mozek plodu, ale také jeho mikrobiom. Zdraví mikrobiomu může být důležitým faktorem správného fungování nervového systému, protože existuje úzká obousměrná komunikace mezi střevem a mozkem, nejen u některých gastrointestinálních poruch, poruch trávicího systému (např. syndrom dráždivého tračníku), ale také u mnoha neurologických a neuropsychiatrických poruch. Zdá se také, že hraje rozhodující roli při Parkinsonově chorobě, poruchách nálad a autizmu.

V tomto procesu hraje také důležitou roli mikrobiom. Součet bakterií v lidském střevě se odhaduje na asi 100 bilionů. Obrovská populace symbiotických bakterií - střevní homeostáza a metabolismus - se tvoří zpracováním živin a ovlivňuje fyziologii mozku a riziko výskytu nemoci.

Poškození střevního mikrobiomu bylo spojeno s poruchami mozku a neurodegenerativními chorobami, jako je PAS, deprese a Alzheimerova choroba. Byl hlášen abnormální růst bakterií typu Clostridium v zažívacím traktu a atypický růst bakterií stolice z druhů Sutterella u dětí s ASD.

Prebiotika, probiotika, synbiotika a transplantace stolice jsou každodenními příklady různých strategií transformace mikrobiální komunity a boje proti neurologickým a neuropsychiatrickým onemocněním.

Ukázalo se, že probiotická léčba zlepšuje vlastnosti podobné PAS na myším modelu imunitní aktivace matky a probiotická léčba se u dětí s PAS považuje za potenciální terapeutickou možnost (18).

Tyto výsledky naznačují, že příjem omega-3 mastných kyselin a probiotik, zejména během těhotenství a kojení, může pomoci zabránit PAS u dětí s rizikem (19).

Omega-3 přípravky pro děti

 

Zdroje použité k článku

(1) Lord, C. és Rutter, M. (1994). Autism and pervasive developmental disorders. In: M. Rutter, E. Taylor, és L. Hersov (szerk.) Child and Adolescent Psychiatry (3rd Ed.). Oxford: Blackwell.